Úvod
Upozornění: v ↑ tomto ↑ rámečku nahoře jsou pouze reklamy, které nemají s činností naší lóže NIC společného !
Termíny lóžových setkávání na oficiálních stránkách:
KLIK SEM: http://www.luzs.cz/c1-setkani-terminy-a-program.html
! ! !
• V odborném časopise DINGIR č. 1/2018 se nachází rozhovor o naší lóži, ZDE: http://www.dingir.cz/index.php?co=cislo/18/1 ,
( na uvedené stránce je možno celý rozhovor stáhnout v pdf ).
NEBO ZDE:
http://www.zeleneslunce.websnadno.cz/SEMINAR-a-DINGIR.html
• Také v DINGIRU č. 4/2019 se nachází článek o přijímacím procesu do lóže a jejím systému iniciačních stupňů včetně několika fotografií z činnosti lóže a rituálů na obálce: ( Bezejmenný, předstup!: Iniciační systém Lóže u Zeleného Slunce (Pavel Jurkovič) - viz https://dingir.cz/index.php?co=cislo/19/4 )
• !!! Další rozhovor s Velmistrem najdete zde:
nebo rozklikněte ZDE: http://zeleneslunce.websnadno.cz/ROZHOVOR-v-MF-DNES.html
• Přečtěte si na úvod i SLOVO VELMISTRA dole na této stránce.
------------------------------------------------------------
((( !!! toto jsou neoficiální, především informativní stránky !!! )))
LÓŽE u Zeleného Slunce
Svobodná a Otevřená Lóže
Studentů a Adeptů Věd Hermetických,
Nezastírající Theologie a Poznávání Přírody a Vesmíru
ZDE OFICIÁLNÍ, podstatně bohatší stránky ---> http://LUZS.CZ
‚
‚Komu se nelení, tomu se zelení.‘‘
(Prof. RNDr. PhDr. Zdeněk Neubauer, CSc.,ve vánočním pozdravu naší lóži dne 23. prosince 2014)
Lóže u Z.·.S.·. jest zcela nezávislou lóží svobodně, neotřele a odvážně myslících a konajících lidí zabývajících se studiem i praxí hermetických oborů (ASTROLOGIE, ALCHYMIE, MAGIE, KABALA, HERMETICKÁ FILOSOFIE apod. - o nich podrobněji viz: http://luzs.cz/co-je-to-hermetismus.html ).
Pořádáme pravidelná setkání i občasné přednášky.
Máte-li zájem stát se členem naší lóže
napište nám e-mail a domluvte si nezávaznou informační schůzku.
ŽÁDOST O ČLENSTVÍ v naší lóži ke stažení ZDE :
https://app.box.com/s/gnwel4aqvje47nb5biyh4ni11yxlvadf
INFO TAKÉ NA: www.jihlava.cz/loze-u-zeleneho-slunce/os-43626/p1=105247
... souzvuk různých zpěvů, souhra rozličných barev, souznění rozmanitých názorů - toť L.·. U.·. Z.·. S.·. ...
Pozn.: tento virtuální prostor byl otevřen 12. 2. 2011 v 16:47.
CITÁT K ÚVODNÍMU ZAMYŠLENÍ:
"Pod rouškou všech kněžských a mystických alegorií starých dogmat, pod temnými a bizarními obyčeji všech zasvěcovacích mysterií, pod pečetí všech svatých písem, ve zříceninách Ninive nebo Théb, na zvětralých kamenech starých chrámů a na zasmušilých tvářích asyrských nebo egyptských sfing, v obludných a podivuhodných malbách, jež věřícímu Indovi vykládají svaté stránky Véd, v podivných emblémech našich starých alchymistických knih, v přijímacích obřadech všech tajných společností, všude nalézáme stopy vždy téže a vždy pečlivě ukryté nauky." (začátek úvodní kapitoly knihy "Dogma a rituál vysoké magie" od našeho velkého duchovního učitele Eliphase Léviho)
SLOVO VELMISTRA LÓŽE NA ÚVOD
Jsme lóže hermetická. Jsme hermetici. Studujeme a praktikujeme hermetismus. Toť naše deviza!
Hermetismus není pro každého. Vždyť je v rozporu s myšlením i cítěním většinové společnosti. Představuje paralelní, okrajový, ale nedílný proud evropských dějin. Neměl v nich rozhodující slovo, ale také nikdy zcela nezmizel. Měl své zastánce (a to často mezi těmi nejučenějšími své doby), vždy byl nějak důležitý a věnovali se mu lidé napříč společenským postavením. Byl ale také jevem mnohými nepochopeným a netolerovaným.
Svůj název odvozuje od řeckého boha Herma, který tematicky navazuje na egyptského Thovta, a integruje do sebe další polo-božské postavy a mudrce dávnověku (má něco také z Henocha, Mojžíše, Zoroastra, Orfea, Pythagora, Platóna atp.), čímž se stává legendárním pra-mudrcem Hermem Trismegistem (Trojmocným). Ten měl již odpradávna lidstvu zprostředkovávat nauky jako astrologii, magii, alchymii, kabalu, tarot, posvátnou geometrii či "hermetickou" filosofii. Těmto oborům dnes říkáme "hermetické, okultní či ezoterní vědy" nebo "pradávné tradiční či tajné nauky" (jež staří nazývali "prisca sapientia"), a v naší lóži je chápeme jako stále aktuální, živoucí a velmi přínosné obory i pro dnešního člověka.
Z dějinného hlediska jde původně o jakousi helénistickou (tj cca 4.stol.př.n.l. až 4.stol.n.l) syntézu egyptských, perských, židovských, křesťanských, mysterijních, pythagorejských, novoplatonských, gnostických i dalších tradic. Pro helénistické období je charakteristická urbanizace společnosti, racionalizace náboženství a ekumenizace kultur. Toto vše předznamenává i vývoj (přinejmenším) evropského hermetismu. Ten měl pak v různých dílčích obdobích vliv na rozvoj řemesel i učenosti, a také přímo i na vývoj některých vědních oborů, např. chemie, astronomie, lékařství atd.
Základem hermetismu je soubor antických spisů (Corpus hermeticum, Smaragdová deska, Asklépios, Chaldejská orákula, část gnostických rukopisů z Nag Hammádí apod.) na něž potom navazují spisy jednotlivých oborů.
Hermetismus lze také definovat jako vědu o skrytých silách přírody, vesmíru, člověka i Boha - nezajímají jej totiž jen jevy vnější (ty jsou zde jen prostředkem, někdy i bariérou), ale především ty vnitřní a duchovní. Hermetismus vše v přírodě a kosmu (i ony samé) chápe jako živé či "oduševnělé" a vše má i svůj duchovní rozměr. Základním východiskem hermetického myšlení a bádání je předpoklad analogie mikrokosmu a makrokosmu a jejich vzájemného ovlivňování (tedy přímá souvislost či synchronicita mezi přírodou a člověkem na jedné straně a kosmem a Bohem na straně druhé).
Smyslem hermetismu je pak na poznání a praxi založená vnitřní proměna - transmutace - člověka; to, co je v tradicích různě nazýváno jako výsledek Opus Magnum (Velkého Díla): Lapis philosophorum (Kámen Mudrců), Svatý Grál, Oheň Horev, Hvězda mágů, Elixír života, Panacea, Aurum potabile, Zlaté rouno atd.
Hermetismus je vlastně výzvou k velkému duchovnímu dobrodružství - nabízí vzrušující poznávání a sebezkušenostní prožívání tajných nauk, dávných kultur, tradic, symbolů, obřadů, praktik (které jsou však nedílnou součástí vývoje naší kultury, a do jisté míry i součástí životů našich předků) - a tím i onu proměnu sebe samého. Dává poznávat a zakoušet svět jako předivo tajemných vztahů a souvislostí, aktivuje archetypální vnímání a cítění světa kolem nás i nás samých.
Svojí podstatou i praxí se však liší od klasických náboženství, kultů, gnose, šamanství či esoteriky. Na rozdíl od šamanismu je vhodnější alternativou pro městského člověka a je univerzálněji zaměřen. Na rozdíl od gnose bere vážně lidskou tělesnost, pozemskou existenci i pohlavní život. Na rozdíl od klasických náboženství a dnes populárních esoterních směrů ("new age" apod.) pracuje i s tzv. "temnou" stranou - i ta je součástí individuace hermetika. Také narozdíl od nich nemá žádnou závaznou ideologii a dogmatiku, je universalistický (především ve smyslu metodologickém, nejde o eklekticismus!) a zásadně nábožensky neutrální.
To ale neznamená, že by se vůči těmto tradicím vymezoval a odmítal je. Naopak, snaží se z nich integrovat vše v současnosti použitelné (a to v souladu s principy universalismu, analogie a syntézy - o nich více zde: http://zeleneslunce.websnadno.cz/Utrzky-z-citanky-hermetika.html ).
Tak si v naší lóži třeba v jednom odpoledni rádi šamansky zabubnujeme, zarecitujeme otčenáš v latině či biblické řečtině, vyjdeme na procházku, na níž sbíráme magické byliny, k večeru zazpíváme dávný gnostický hymnus, vyložíme tarot, invokujeme démonskou bytost a potom u ohně debatujeme o postavení planet v našich horoskopech či přípravě spagyrických tinktur se špekáčkem v jedné ruce a s filosofickou knihou v druhé. Jindy se zase například celý měsíc připravujeme na jediný velký rituál jemuž potom věnujeme třeba celý víkend.
Nechtěli jsme stále jenom přednášet o teoriích hermetických věd a pořád jen diskutovat o našich možnostech. Začali jsme tyto možnosti uskutečňovat.
Jako mágové v síle vůle magickým kruhem ohraničujeme svůj vesmír pro daný čas, v němž vládneme a tak zveme entity, které bychom jinak bezpečně zvát nemohli, jako astrologové nahlížíme skrze jevy nebeské na smysl a souvislosti jevů pozemských, jako alchymisté pracujeme s materiemi na jejich proměnách a paralelně s nimi působíme i proměnu svoji. Jako kabalisté pod inspirací Ducha svatého vhlížíme do skrytého smyslu Písem a přibližujeme se tak samému Stvořiteli. Čteme v symbolech starých rukopisů, tajuplných emblémech dochovaných staveb, znacích přírody, signaturách bylin a necháme na sebe působit jejich vlivy.
Tato cesta ovšem není přímá, jednoznačná, snadná. Buddhismus mluví o 3 kořenech zla, které zapříčiňují neustáváající koloběh v řetězci samsáry, neboli člověka brzdí: neovladatelné vášně, agrese a nevědomost. Hermetiky možná ještě více ohrožují jiné 3 "kořeny zla" - 3 brzdy, které jsou s praxí hermetika v rozporu: strach, lenost a netrpělivost. Proto se jich snažíme vyvarovat a pracujeme každý na svém osobním rozvoji a introspekci.
Jako hermetici - universalisté a syntetici - studujeme systémy různých kultur, dob i oborů, necháme se jimi inspirovat, ale nakonec si každý utváříme přesvědčení vlastní (které ovšem nikomu nevnucujeme). Hermetik může zůstat křesťanem či pohanem, může být i ateistou, může být vědcem i dělníkem. Musí však tolerovat a respektovat druhé. Hermetismus není v rozporu s vírou ani vědou. Je jen jiným úhlem pohledu.
Každý člen naší lóže si také může ponechat své případné členství v jiných lóžích a hermetických společnostech. Nejde nám o přetahování členů odjinud ani o kvantitativní růst. Nechceme konkurovat dalším hermetickým spolkům. Respektujeme s vážíme si českých martinistů, novopohanů, rosekruciánů, satanistů, thelémitů, univerzalistů, vúdúistů, zednářů i dalších skupin pracujících na podobném poli jako my. Neřadíme se ani k jedněm, naše idea je širší, než ideje a praxe jednotlivých směrů, se všemi jsme však ochotni spolupracovat na společném Díle. Chce-li se některý z našich členů stát členem i tam či onde, nebráníme mu.
Naše lóže sdružuje lidi, které pojí hluboký zájem o hermetismus v celé jeho šíři, neupřednostňujeme žádný vybraný přístup, nauku či učitele, ani a priori žádné neodmítáme. Nejde nám o širokou členskou základnu, ale pouze o ty, kteří chtějí všechny hermetické nauky systematicky a pilně studovat, a ještě více prakticky pracovat - a také se o své poznatky dělit. Naším přístupem je transparentně zveřejňovat rámcové výsledky naší práce. Tajíme jen nezbytné. Nechceme měnit svět (snad jen tak, že když měním sebe, měním tím nějak i ten svět), nemáme ambice politické, společenské, misijní ani žádné podobné.
Dějiny českých zemí jsou také spjaty s hermetismem - všechny jeho oblasti se zde uplatnily, byť jen okrajově. Už od dob Lucemburků k nám pronikaly hermetické myšlenky, byli zde alchymisté, astrologové, mágové či kabalisté, kteří měli vliv na kulturu a vzdělanost. Současné období se od předchozích liší v tom, že dnes máme plnou svobodu pro svá hermetická bádání a také přístup ke zdrojům a možnostem, k nimž v minulosti měl přístup jen málokdo či nebyly vůbec (knihy, internet, volné cestování, neomezená komunikace, digitalizace dříve zcela nedostupných manuskriptů atd.).
Pro studium i praxi hermetismu je nutno obětovat něco z našich sil, času a prostředků. Dnes nemáme výmluvy, že to nejde, že nám to někdo zakazuje, že nemáme jak a kde praktikovat. Máme-li odhodlání a nejsme líní, máme i vše další, co potřebujeme: přístup přímo k pramenným zdrojům - ke knihám plných okultních pokladů, o nichž se našim předkům ani nesnilo, že by je vůbec kdy spatřili - ke klasickým alchymistickým traktátům, magickým grimoárům, kabalistickým spisům; horoskop nám snadno spočítají elektronické programy, kvanta knih o přírodě nám snadno pomůžou zorientovat se v potřebných ingrediencích; máme katolické chrámy plné hermetické obrazové a geometrické symboliky, s níž můžeme pracovat; můžeme navštěvovat posvátná místa i místa klatá, a rituálně i jinak zde experimentovat, můžeme zkoušet návody známých alchymistů, přesně rekonstruovat magické obřady, evokovat bytosti všech sfér a zvát je ku pomoci, kabalisticky zkoumat Písma svatá... A dnes také snáze nalezneme lidi, s nimiž můžeme praktikovat a sdílet výsledky.
Dnes se také snadněji znovu vracíme k opuštěným motivům, které byly centrální pro hermetické myšlení: síla imaginace, myšlení v analogiích a podobnostech, vnímání vztahu makrokosmu a mikrokosmu a postavení člověka jako "svorníku či úhelného kamene veškerenstva" (člověk jako pojítko mezi Bohem a světem) i jako obrazu Božího. Hermetické universum je živé a jednotné, je plné entit, znaků a symbolů, které nám pomáhají být s ním v plodném vztahu. Hermetický náhled na universum je antropocentrický a geocentrický (viz rozdíl mezi vědami = science a vědami hermovými, např.: astro-nomií a astro-logií, či mezi chemií a alchymií). Se vším zacházíme z hlediska lidského a pozemského, abychom se pozdvihovali výše. Ne naopak.
"Člověk však vystupuje do nebe, měří je, ví co je v něm vysoké a co nízké, a přesně chápe i všechno ostatní. A co je nejdůležitější, dostává se nahoru, aniž by opustil zemi: až taková je velikost jeho rozpětí. Proto je třeba najít odvahu a říct, že pozemský člověk je smrtelný bůh, zatímco nebeský bůh je nesmrtelný člověk." (Corpus hermeticum X 25)
Z toho všeho vyplývá, že hermetické poznávání by mělo mít přinejmenším 3 rozměry: [1.] teoretický - tedy oblast studia (a to jak společného, tak především pilně individuálního); [2.] experimentální - tedy praktické aplikování a ověřování studovaného (na to v lóži velmi dbáme - "makat, makat, makat" je naší mantrou); a [3.] interkomunikativní - tedy vzájemné sdílení poznatků ze studia i praxe.
Experimentální - empirická stránka je pro hermetiky důležitá ne proto, aby něco dokázali objektivně či zevšeobecňovali (a z toho pak dělali "vědecké závěry" či "dogmata víry"), ale aby poznali vedle Boha, Kosmu a Přírody i sebe = zažili se, a to subjektivně - a tím právě o to víc opravdověji, než dokáže říct jakýkoli objektivizovaný závěr.
Empiricky zkoumáme a testujeme funkčnost starých postupů v jednotlivých hermetických oblastech i mezi nimi navzájem, a také vytváříme postupy nové, aktualizované pro dnešní dobu.
V hermetismu bádám a ověřuji pro sebe, v kontextu sebe!
Pro hermetikovo bádání je také přínosný zájem o obory pro hermetismus "pomocné": filosofii, teologii, religionistiku, astronomii, zoologii, botaniku, mineralogii, chemii, fyziku, geometrii, lékařství, psychologii atd., a dále studium starověku (jazyky, mytologie, posvátné a rituální texty apod.).
Hermetik by také neměl zanedbávat tzv. "běžný normální" život - měl by se věnovat svojí rodině, přátelům, zálibám, mít své civilní povolání, umět nějaké řemeslo, zajímat se o kulturu, tužit tělo, jíst když jí, spát v době spánku. Hermetismus by neměl být jeho jediným zájmem. Jednostrannost a fanatismus je skutečným Hermovým následovníkům cizí.
Osobně se také domnívám, a nemusí to tak vnímat jiní, že je velkou výhodou, když má hermetik i nějaké své žité náboženství, svoji víru. Nečeká potom od lóže (či nějaké z hermetických nauk), že mu bude tento rozměr suplovat. To není smyslem ani naší lóže. I když máme některé rysy společné s náboženskými skupinami a náboženství je jedním z polí našeho studia, nejsme spolkem náboženským, nejsme církví ani kultem. Jsme lóží svébytných jedinců.
V naší lóži podporujeme rozvoj intelektu i vnímavosti u každého jednotlivce a vedeme zásadně k samostatnosti. Členy neřídíme, ale společně provázíme. Klíčová je osobní zralost a zodpovědnost každého člena.
Hermetismus je také v neposlední řadě umění, a to umění s velkým U (ne náhodou je někdy zván Královským Uměním) - je to poezie života, je to hudba vesmíru - proto je tak neukotvitelný, zachytitelný jen subjektivně a vlastně velmi barvitý a krásný, velmi působivý! A proto k hermetickým oborům a praxi musíme přistupovat více jako k umění, poetice, než jako k ideologii, nauce či metodologii.
Hermetismus lze jistě pojímat i z dalších hledisek. V tom je právě jeho síla, jeho kouzlo. A je plný možností. Každý hermetik pracuje podle svých nadání, kompetencí, zájmů; každý volí svůj přístup, každý kouzlí jak umí. Nejsme lóže uniformovaných "duchovních" vojáků plnících slepě rozkazy, ani tupých oveček bez vůle, ani fanatiků sešněrovaných "tou jedinou správnou" vírou. Podléháme jen sobě, věříme jen ověřenému.
Jsme lóže hermetiků - toť naše deviza i síla!
fr. Tabris, Velmistr L.·. U.·. Z.·. S.·.
