Lóže u Zeleného Slunce

ROZHOVOR DO ŠKOLNÍ PRÁCE.
OTÁZKY KLADLA KRISTÝNA Ž.
ODPOVÍDAL FRATER TABRIS - VELMISTR LÓŽE U ZELENÉHO SLUNCE.

J: Co pro Tebe znamená být velmistrem lóže?

T: Závazek i radost, čest a zodpovědnost, práce a smysluplnost. To mě tak asociačně napadá... A příležitost předávat dál.

J: Jak reaguje Tvoje nejbližší okolí na to, čím se zabýváš, na Tvoje zaměření?

T: Nejbližší okolí to většinou ani neví, není to něco, co bych povídal lidem na potkání, ani těm, které dobře znám. A když už to ví, je to hlavně část rodiny a blízcí přátelé, tak na to většinou nejdříve reagují překvapením, následně obdivem, ale i tolerancí, mnohdy i zájmem o věc. Takže sdílím se tam, kde vím, že to má smysl.
 
J: Jakými hermetickými obory se především zabýváš, převážně?

T: Hermetikou jako celkem, snažím se to obsáhnout. Začínal jsem před 30 lety zájmem o staré kultury a jejich duchovní (tedy i hermetickou) oblast, prakticky pak zhruba před 21 lety astrologií, to ještě nebyly tak běžné počítače, tak jsem každý horoskop fakt počítal poctivě ručně mnoho hodin s tužkou, kružítkem, tabulkami, no a astrologii se věnuji příležitostně dodnes. Svého času mě pak hodně uchvátila alchymie – hlavně svojí obrazností, symbolikou – ta mě fascinuje stále. Prakticky se věnuji hlavně alchymii spirituální a jejím dějinám – české země jsou v tomto směru nesmírně zajímavé. Máme mnoho zajímavých alchymistů, míst spojených s alchymií, apod. V souvislosti s mojí velkou zálibou v teologii a starých pramenných spisech mě uchvacuje hermetická a křesťanská kabala, s níž se také snažím prakticky pracovat (nejen tedy číst, ale i meditovat, tvořit pantakly nebo zcela originálně vykládat biblické perikopy či jiné texty). To mě baví. V posledních pár letech mě zajímá i magie – a to hodně prakticky – od tzv. vysoké „theurgie“ až po prostou magii „lidovou“, vždy uchvácen jejich krásou i temnotou studuju staré grimoáry a snažím se jim více než jen porozumět, třeba Klíčky Šalamounovy, Abramelina, Necronomikon, Fausta apod. Toto vše s Boží pomocí. Hermetické obory mě zajímají i ve svých vzájemných souvislostech a také v souvztažnostech s obory dalšími, třeba filosofií, religionistikou, přírodními vědami apod. Tedy fakt celek.

J: To je široký zájem..

T: Jo, tak za ty roky…

J: Jaké jsou hlavní cíle Vaší lóže?

T: Tak cíle Lóže u Zeleného Slunce, dobře…Cíle máme podrobně rozepsány a „rozkvalifikovány“ v našich Stanovách Lóže u Z.·.S.·. a jsou veřejně dostupné na internetu. Mezi cíle obecné patří společné i individuální studium hermetických (a příbuzných) oborů v celém jejich rozsahu; to znamená skutečně společně studujeme i každý individuálně; dále na to navazující (a nutná) individuální i společná praxe, tzn. zase jak jednotlivci, tak společně v lóži praktikujeme na čem se shodneme, že budeme dělat; potom také pořádání společných akcí (hl.pro členy), to je to hlavní. Zaměřujeme se hlavně na členskou základnu čili jdeme spíš do té hloubky a do té kvality než do nějaké šíře a kvanta lidí. Potom máme za cíl udržovat kontakt s podobnými spolky, dále informovat o hermetismu a výsledcích naší práce veřejně na internetu. Netajíme to, co je zbytečné tajit. Mezi cíli veřejnými máme pořádání občasných akcí i pro veřejnost a příležitostné vydávání vhodných materiálů; je fakt, že toto v posledních letech trochu vázne, protože se fakt soustřeďujeme spíše na členskou práci. V cílech hermetických jde hlavně o seberozvoj každého jednotlivce v lóži, ale i o zcela praktické výsledky (např. výroba magických nástrojů, pantaklů, pomůcek, tvorba rituálů, invokační výzkum). A potom máme také ještě cíle vnitřní, které podléhají utajení navenek – navrhují a sdílejí je jen členové; jsou specifické, na čem se shodneme, to uděláme….tak

J: Teď bych se chtěla zeptat na iniciaci, co obnáší iniciační rituál a jaké jsou podmínky pro získání členství ve vaší loži?

T: Já odpovím Šalamounsky, :) Šalamoun náš velký vzor…Takže náš iniciační rituál a vůbec všechny rituály, je tajný, proto o něm zde nemohu mluvit. V zásadě jde ale o symbolické přijetí nového člena Lóže u Z.·.S.·. členy stávajícími a slib.
Podmínky členství jsou veřejné, máme je podrobně popsány v našich Stanovách (a ty jsou zveřejněny na našich stránkách luzs.cz ). Stručně řečeno: jsme otevřeni všem bez rozdílu pohlaví, národa, rasy či víry, ale za členy přijímáme pouze ty, kteří jsou osobnostně dostatečně zralí, možná bych řekl i odvážní a v hermetismu již alespoň trochu pokročilí (alespoň teoreticky), nemusí mít nějakou praxi za sebou, ale něco načteno ano. Jsou pevně odhodlaní pro lóži a pro sebe pracovat, jsou nebojácní, trpěliví, ochotní něco obětovat a pilně hermeticky studovat i pracovat. Tam ta praxe a studium musí jít ruku v ruce. Každý žadatel musí vyplnit žádost o členství (je dostupná na našich stránkách) potom je přizván k několika neformálním pohovorům, pohovorům ve veřejném prostoru (třeba v kavárně), musí projít testem „základních hermetických znalostí“, potom se zúčastnit alespoň 1 otevřeného setkání i s dalšími členy lóže, to děláme taky třeba v kavárně, kdy prostě přizveme lidi s lóže, že se můžou seznámit s novým žadatelem, no a po tomhle procesu,  a pokud je z obou stran přesvědčení, že jeho členství bude oboustranně přínosné, tak tenhle člověk je potom přizván na řádná lóžová setkání, která jsou skutečně již uzavřená, jen pro členy, případně pro ty vážné zájemce o iniciační rituál. Člen má potom různé výhody, ale i povinnosti, např. si musí vybrat nějaké své osobní studijní oblasti, kterým se bude věnovat a potom i ostatním předávat a další závazky.

J: Takže vlastně o potencionálním členu nerozhoduješ ty sám, ale všichni ve vaší loži?

T: Přesně tak, nemáme ani hlasování, ani nikdo vybraný nerozhoduje, prostě rozhodujeme nějakým konsenzem. V zásadě potom rozhodne to, když ten člověk začne chodit, tak nějaké vzájemné sympatie, a po tom procesu se potom pozná jestli to někomu stojí za to. Přece jen máme tenhle proces nastavený trošku tak, aby ten člověk musel do toho něco vložit, nepřišel jenom tak… aby něčím zkrátka už prošel. A to už pak jsou většinou lidi připravení přijít na uzavřené lóžové setkání a můžou být třeba na začátku v některých věcech. Jde spíše o osobnostní naladění, ochotě nějak pracovat.

J: Hlásí se k vám hodně takových lidí, třeba o členství? Mají zájem se něco dozvědět…

T: Mnoho lidí má zájem třeba jenom zkušebně přijít nebo mají zájem o nějakou přednášku nebo o posílání výukových materiálů. To my neděláme. – Tu a tam průměrně jednou za měsíc za dva se ozve nějaký zájemce o členství, z toho tak jednoho ze dvou ze tří přijmeme, takže ten nárůst je třeba pár lidí za rok. Skutečně nám nejde o kvantitativní růst, ale o kvalitu členstva. Nechceme mít formální členy, kteří jednou za čas přijedou nebo si jen něco vyslechnou a odejdou, ale chceme lidi, kteří opravdu pracují a kteří jsou nějak zaujatí tím, co děláme.

J: Takže pokud se teď zeptám na evokační rituál, řekneš mi k němu něco?

T: (oba smích) To už je hodně pro některé citlivá věc, ale řeknu. Evokační rituál nemáme žádný předepsaný. Evokačních rituálů existuje spousta podle různých směrů magických a historických pramenů; čili máme a děláme evokace různé, a to podle záměru a situace. Záleží, na čem se dohodneme či alespoň nějaká část lidí, tak do toho jdeme. Nemáme žádný rituál specifický, který upřednostňujeme. Rituály probíhají většinou klasicky - podle systému, který aktuálně zvolíme – a v tom se držíme především opravdu starých osvědčených grimoárů, hlavně tedy v textech a pomůckách, tzn. v takových těch podmínkách a samozřejmě také, v rámci možností, experimentujeme, např. s používanými kuřidly.

J: Udržuje kontakt s českou/zahraniční hermetickou scénou? Pokud ano, tak s jakými hermetickými/okultními spolky a osobnostmi?

T: Jsme v občasném kontaktu s některými dalšími hermetickými spolky u nás. Se zahraničními zatím ne. Sám jsem členem dalších 4 lóží či spolků.
Nejvíce jsme v kontaktu s Volným sdružením badatelů okultních. Příležitostně také např. s pražskými skupinami Univerzalií, společností českých hermetiků, Lóží U poslední lucerny, Lóží OLDM, s brněnskými Zřídlem a Malým opatstvím thelémským, s praktikujícími různých ideově specifičtějších uskupení, např.  s příslušníky novopohanské sféry, haitského vúdú, s některými jednotlivými rosekruciány, zednáři,  martinisty, astrology, spagyriky, mágy, kabalisty, satanisty, to jsou spíše jednotlivci - ne, že bychom byli oficiálně v kontaktu s vedoucí strukturou, ale spíše s jednotlivci, které taky zajímají ty přesahy. Dokonce jsme v kontaktu třeba s některými tolerantnějšími členy církví a dalších náboženských společností,  nebereme to tedy pouze nějak úzce, že bychom byli v kontaktu pouze s podobně zaměřenými hermetickými skupinami, ale prostě s každým, kdo má zájem nějak spolupracovat.

J: A Říká ti něco skupina brněnská EPRV77? Zabývá se tím, když jim lidi napíší, že jim někde straší, myslím, že Drábek je vedoucí té skupiny…

T: Jo já vím, nějaký videa jsem viděl z vymítacích akcí…

J: Co na ně třeba říkáš? Dělají odváděcí rituál té duše, čtou pasáž z bible kralické, poté řeknou, že bytost odvedli do Světla…

 T: Já osobně to beru s velikánskou rezervou … určitě by u nás v lóži byli lidi, co je berou vážněji….ano, ale duchy rozhodně nevyhánět, spíše zachovat, protože i to je součást naší kultury; občas jedeme na nějaká místa a máme mezi sebou citlivější lidi, takže taky dělají nějaký výzkum těch energií, zkouší kde co je, ale rozhodně neděláme vymítací nebo očišťovací rituály na veřejných místech, proč?

J: Já o nich četla v časopisu Záhady života, tak tam je vždy nějaký příběh, co oni kde udělali a pokaždý mají postup stejný. Ghostmeter….

T:…těmhle přístrojům taky nevěřím, je to prostě nesmysl.

J: Já nevím, říkám si jestli nemají odpovědi nějak nahrané, našvindlované….

T: Minimálně čemu člověk věří, tak to se mu stane realitou, a dokáže to potom i nějak hodně reálně třeba sugestivně přiblížit druhým, takže…jako asi když v tom žijou, tak jim to bude dávat smysl, ale né prostě: strašidla chránit, a nechat tam, kde jsou… rozhodně nevyhánět, už tak se jich zachovalo málo.

J: Takže bych se tě chtěla dále zeptat, na co už jsi vlastně částečně odpověděl, jaké máte vztahy s těmi osobnostmi, s kterými pracujete a do jaké míry mezi vámi existuje vzájemná spolupráce?

T: Myslíš hermetické skupiny, o kterých jsme se teď bavili?

J: Ano.

T: Jak jsem říkal, spíš je spolupráce taková občasnější, volnější, ne nějaká systematická, tzn. podle situace. Spolupracujeme hlavně v rámci některých konkrétních akcí - v posledních letech jezdíme, někteří třeba na setkávání, přednášky, diskuze a nebo i rituály v rámci Volného sdružení badatelů okultních v Praze, kteří se snaží dělat teorii i praxi napříč těmi různými skupinami a scházíme se tam v rámci těch spolků, potom uděláme třeba i nějaký mezispolkový workshop (např. společná výroba magických předmětů, výroba magických zrcadel, mastí apod.). Ještě mě napadají konference odborné, v posledních letech na Husitské teologické fakultě, tam jich bylo několik, třeba téma kabala, andělé a démoni. Tak jsme tam byli tedy né jako aktivní účastníci, ale jako v tom prostoru těch diskuzí a tak jsme byli přizváni také.

J: Je obdivuhodné, že určitým způsobem společně pracujete a dáváte různé věci dohromady a nějak se spolu snažíte vycházet. To se mi líbí.

J: Na jaké hermetické osobnosti navazujete, na jaké dejme tomu starodávné mágy, kým se necháte inspirovat, případně na jaké jejich nauky navazujete?

T: Inspirujeme se klidně teoreticky vším na co narazíme a co je trošku nějak souvislé a má smysl. Jakýsi ukázkový seznam našich inspirátorů z minulosti máme uveden veřejně v našich stanovách, aby bylo vidět v jaké té tradici pokračujeme. V podstatě navazujeme na tzv. tradiční evropský hermetismus v linii která navazuje na filosofičtější italskou renesanci, osobnosti jako Ficino, Mirandola, Bruno atd. i praktičtější německý magicko-alchymický směr, to byli třeba Agrippa, Paracelsus. Tyto proudy reprezentují pramenné texty Corpus Hermeticum a Tabula Smaragdina. To je takové to hlavní myšlenkové východisko, ale samozřejmě na celý proud alchymie, astrologie a kabaly, které šly i mimo tyhle proudy a pak se nějak spojily, např. alchymie s kabalou. Klíčovou postavou je pro nás potom tzv. obnovitel novodobého hermetismu Eliphas Lévi a celé hnutí na něj navazující, takže třeba ve Francii  Papus, v Anglii Crowley, u nás Kefer, Lasenik, Kabelák apod. Žijící jmenovat nebudu. Máme také své patrony – Jepseriho, což byl jihlavský fyzik, chemik, alchymista a Neubauera, nedávno zesnulý filozof. Nakonec ale jdeme v zásadě svojí originální cestou, odmítáme jakéhokoli jediného či hlavního mistra či gurua. Základními principy, z nichž v přístupu k hermetickým naukám vycházíme, je totiž universalismus, praktická syntéza a princip analogií. To nás vede lépe než kdejaký "mistr". Tzn. že i když pracujeme s nějakou prací, rituálem, osobností, vždy se to snažíme vnímat v dalších souvislostech třeba když jsem svého času studoval Paracelsa, bylo nesmírně zajímavé studovat jeho dobu, politickou situaci, další osobnosti, které v té době byly, tehdejší duchovní vzedmutí, rozmach nových přístupů v lékařství, hornictví a tak. To vše je nesmírně fascinující a hodně to ukáže o té osobnosti Paracelsa. Leckteré věci to může vysvětlit. Takže ani Paracelsa nebereme za nějakýho guru, ale bereme si prostě to, co si myslíme, že je pro naši dobu, pro nás konkrétně aktuální, použitelné, to co si můžeme i prakticky udělat, třeba nějaký recept na bylinkový olej nebo tak něco ?

J: Teď bychom se dostali k rosekruciánství. Když máte na vašich stránkách napsáno, že navazujete na určité hermetické tradice, tak tam máte také napsáno, že navazujete na tradice rosekruciánské. Co je tím myšleno a tedy na jaké konkrétní jejich tradice navazujete?

T: Důležité je říci to v kontextu. Máme tam návaznost na martinistické, zednářské, rosekruciánské a další, máme jich tam více vyjmenovaných, jde o směry, které s hermetismem nějak pracovaly, takže v tomto smyslu je to jenom jeden z myšlenkových inspiračních zdrojů. Jako lóže nemáme návaznost přímou ani převažující. I když já osobně jsem členem jednoho řádu, takže pro mě je to nějak důležité, ale pro lóži to tolik zase důležité není; tzn. je to opravdu inspirační volná návaznost… Kdybych vzal konkrétní věci, tak určitě navazujeme na ideu bratrstva, kterou rosekruciánství hodně nese, tzn. společné práce, podpory a částečného utajení navenek. Taky navazujeme v tom, že považujeme za klíčový spirituální rozměr hermetických nauk, dále v jejich přesahu do dalších oblastí  jako třeba filosofie, věda, zájem o hermetický rozměr člověka a přírody, universalistický přístup. Ten je také v rosekruciánství hodně cítit. Prakticky pracujeme např. s odkazem rosekruciánů M. Maiera, R. Fludda apod.
Bylo a je mnoho spolků či řádů hlásících se přímo k rosekruciánsví - a každý přišel s něčím originálním, např. obřady nebo praktické alchymické postupy, to se také snažíme  propátrávat, co je použitelné a prakticky to zkoumat - např. při rituálech. Velká inspirace je spíše u těch dřívějších, již zaniklých. U dnešních rosekruciánských skupin cítíme posun od původních R.C. idejí, v podstatě si myslím, že nejsou až tak úplně čistě rosekruciánské. My se v tomto se snažíme jít konkrétně dál hlouběji v těch jednotlivých věcech. Je však třeba také říct, že rosekruciánství jako takové mělo svůj hlavní význam v době, kdy vzniklo, tedy začátek 17. století, to mělo největší význam a později se už nějak muselo změnit, aby vůbec přežilo. Některé dobové, politické i duchovní kontexty jsou tam zásadní - a do dneška nepřenositelné.
Když je někdo rosekrucián tělem a duší, srdcem a vším, tak je to styl života. Pro naši lóži je ale jen jednou výsečí z mnoha možných přístupů. Přijímáme tedy jen, co uznáme za vhodné, míra je už pak na každém jednotlivci, tzn. já osobně se cítím jako více rosekrucián než třeba někdo další. V lóži bychom měli lidi, kterým to vůbec nic neříká a nepotřebují to mít definované.

J: V čem podle Tebe pro Vás spočívá odkaz rosekruciánství?

T: K tomu, co jsem Ti teď řekl, bych určitě přidal pár myšlenek. Já jsem si znovu přečetl, poctivě, ty hlavní původní RC manifesty, Famu a Confessio. Určitě rosekruciánství bylo a dodnes zůstává originální syntézou křesťanské víry a hermetických nauk, tzn. spíš jakousi duchovní cestou,  a to si myslím, že je trvalý odkaz. Původně (v kontextu doby) šlo o jakousi rozšířenou reformaci nejen na oblast víry, ale i na oblast poznání v oblastech přírody a lidského umu. Možná i jakýsi protestantismus v protestantismu či jakousi další utopii (v této době se s nimi roztrhl pytel - Moore, Campanella, Bruno). Fama Fraternitatis, základní pramenný text RC se vymezuje vůči tradičnímu, celá staletí rigidnímu, chápání věcí v oblastech teologie - vůči papežství, filosofie vůči Aristotelovi či medicíny vůči Galénovi; dokonce doufá, že "jestliže by však oni dnes žili, s velkou radostí by opustili své chybné doktríny" - do té doby to byly nezpochybnitelné autority. Rosekruciánovi jde o skutečnou reformaci "pansofickou" - nejen tedy úzce křesťanskou, zasahující jak do zmíněných oblastí, tak do dalších – politiky, výchovy, ekonomiky atd. To vše vyplývá z těch textů. Ač je RC východisko křesťanské, chápe souvislosti - nebojí se učit od muslimů či pohanů - viz cesta Christiana Rosenkreutze, ať už věříme že byla doslovná či symbolická, to je jedno, důležité je, že prošel kus světa a učil se tam podobně jako Paracelsus, Rosenkreutz tak trochu kopíruje Paracelsovu cestu; nebojí se stavět novou filosofii, nebojí se přesahu mezi obory, nebojí se obracet k přírodě a vlastnímu rozumu. Nemyslíš, že jsou to dodnes aktuální a nedořešená témata?
 V tom smyslu je rosekruciánství dodnes stále živé a stále výzvou. Prostě přesah mezi obory, nebát se učit od druhých, nebýt xenofobní.
Fama říká, že cílem je „aby člověk konečně mohl porozumět své vlastní ušlechtilosti a hodnotě, i proč je nazýván Mikrokosmem, a jak daleko se ve skutečnosti rozprostírají jeho znalosti.“
O nefanatičnosti a nedogmatičnosti skutečného rosekruciánství svědčí věta: „...moudří mužové by neměli být jen jednoho názoru, nenávidět všechny svárlivé spisy, ale měli by také být ochotni a připraveni pod pečetí tajnosti sdělit své tajemství jiným.“ Toto přesně zastává a dělá i naše Lóže u Zeleného Slunce. V tomhle máme určitě odkaz taky zachován.
Pak mě ještě napadá: rosekruciánství chápe člověka jako mikrokosmos analogický makrokosmu, tady mám větu: „...neboť jako v několika jádrech je obsažen celý strom či dobré ovoce, tak podobně je zahrnut v těle člověka celý velký svět, jeho náboženství, politika, zdraví, příslušníci, příroda, jazyk, slova a práce, souhlasy, sympatie, a vyrovnání se melodii, melodie Boží, Nebe a Země.“, dále mluví o "Knize Přírody - úplné metodice všech umění". S tím pak prakticky rosekruciánské lóže pracovaly (ve studovnách, laboratořích apod.). Toto vše jsou tedy stále aktuální odkazy bratří růže a kříže. V tomto smyslu i naše lóže jde plně v jejich šlépějích. Prostě přesně tenhle přístup máme, jo a to je i náš cíl, osobní seberozvoj a případně i posun v dalších věcech kolem nás ve světě a tak…ale musíme začít od svého seberozvoje. Myslím si, že těch motivů je tam strašně moc, jsou nejenom aktuálně zajímavé pro naší loži, ale vůbec pro lidi dneška.

J: Takže to znamená, že jsi rosekruciánem, a nepotřebuješ k tomu číst žádné rosekruciánské  spisy..

T: Já si myslím, že to otázka přístupu, jaký je člověk v srdci, v jádru. Myslím si, že na začátku RC nebylo konkrétní bratrstvo, ale soubor lidí, kteří nějak mysleli a dali dohromady nějaké texty, vymysleli nejdříve ideu, jako fiktivní skupinu; a až poté vznikali na tomto základě skutečné skupiny. Takto podobně vznikla i naše lože, nejdříve fiktivní skupina, která nejdříve nefungovala na praktické rovině, která měla nejdříve nějakou ideu, zásady, pár textů, přednášky, a poté z toho vznikl fungující, existující a pracující spolek. Myslím si, že tohle není náhoda. Že je to zdravější, než naopak. Nejdříve vznikne idea a poté, pokud má co do sebe, se začne uplatňovat a realizovat; samozřejmě člověk musí přispět svým dílem…a pak makat.

J: Tak, teď bychom se dostali k symbologii. Jaký má pro Tebe osobní význam? Jak vnímáš symbologii?

T: Symbologie a vůbec symboly to je celý můj svět. Je to pro mě hodně důležitý. Já se pokusím odpovědět fakt stručně na tuhle otázku, protože tam bych se do toho zamotával :) Mám přečteno spoustu knížek o symbolech…Mám rád knížky, který přímo popisují jednotlivé symboly; čili symbologie pro mě znamená alternativní vhled do světa jevů a stavů. Miluju symboly pro jejich nejednoznačnost a barvitost, pro tu krásu - jsou výzvou k dobrodružství poznání. Jakýkoliv symbol, obrázek, emblém…vím, že nikdy nemůžu vyčerpat jedním výkladem nebo několika výklady. Vždycky pro mě bude novou výzvou Rád si prohlížím alchymické traktáty nebo se třeba procházím městem a sleduji symboliku na fasádách starých domů. Prostě nechat se symboly oslovovat, tyto věci miluju. Symboly scelují. Víš, že slovo symbol je původně opakem slova ďábel?

J: Ne, to jsem ještě neslyšela.

T: Prvé je odvozeno od slovesa sym-ballein = shrnovat, dávat dohromady, druhé od dia-ballein = rozdělovat. Slovo ďábel znamená ten který rozděluje, ten který způsobuje svár…Skvělé téma pro vlastní symbolické úvahy.

J: Tohle by mě nikdy nenapadlo, takováto spojitost…

T: Symboly jsou plné různých překvapení a ono je důležité obojí, umět věci jak rozdělit, tak je zase dát dohromady, tzn. i diabolos i symbolos má svůj význam, nakonec mě fascinuje obojí.

J: Jsi obeznámen s podobou zlatého a růžového kříže řádu Golden Dawn? Pokud ano, jak by jsi vyložil jeho symboliku?
 
T: Je to jeden z nejsložitějších pantaklů, pan jako všeobsahující, tzn. nějakých pokusů o celkové shrnutí zásadních nauk a symbolů. Je to strašně přeplácaný kříž; znám ho, samozřejmě. Když se na něho podíváš, tak tam je ta symbolika růže a kříže patrná, ale v zásadě se jedná o významný posun od prostého kříže s růží. Většina rosekruciánských bratrstev nepřeplácávali, protože byli hodně protestantskýho charakteru a tam zobrazování nebylo moc v oblibě. To znamená, že kříž s růží byl prostým symbolem, ale tady je to změť, protože tento kříž řádu Golden Dawn má být magický.
Jedná se již o významný posun od prostého kříže s růží. Kříž GD má být magicky působícím talismanem - jakýmsi kompletním hermetickým pantaklem. Vidíme zde symboly alchymie, astrologie, magie, kabaly. Základní symbolika tohoto kříže je odvozena z "Tajných figur R+C ze XVI.a XVII. století" -  konkrétně z obrazu "Mysterium Magnum Studium Universali" - kde se praví, že tento kříž nosí každý bratr na svých prsou. Tam je také ten jetelový kříž, má ale jednodušší symboliku, ovšem některé věci jako třeba hexagram s těmi planetami, jetelové zakončení nebo ty tři alchymistické principy, to už je původně v těch Figurách. Kříž je jetelový, jednotlivá jeho břevna zastupují barvami klasické živly - oheň, vzduch, vodu a zemi (původně i kvality lásku, víru, naději a trpělivost, které s těmito živly korespondují), trojité jetelové zakončení břeven odkazuje na 3 alchymické principy - síru, rtuť a sůl - a také na Svatou Trojici Boží, hexagram se symbolem Slunce uprostřed a dalšími astrologickými planetami kolem odkazuje k Makrokosmu, k Bohu; pentagramy na břevnech opět k živlům, včetně "pátého elementu" a také k Mikrokosmu, k člověku. Sám kříž má i svoji geometrii - 3x4, dá se z něj např. sestavit krychle. Kolmé paprsky mířící ze středu obsahují mnohovýznamovou alchymickou šifru INRI (nejčastěji přepisovanou jako Igne Natura Renovatur Integra). Symboly u těchto 4 písmen jsou značky pro Slunce a znamení Panny a Štíra - jsou zde protože jednak analogicky v systému GD odpovídají oněm písmenům v hebrejštině a také zastupují principy Osirida, Ísis a Apofise. S tím také korespondují ona písmena na nejmenších paprscích kolem (IAO) - což zase odkazuje ke gnostickému označení Boha (které je ale mj. známé už i  z jedné kumránské varianty Septuaginty!). Dále je tam slovo LVX = světlo. Růže uprostřed sestává ze tří řad plátků - 3, 7 a 12 - klíčová čísla v hermetismu, Bibli a kabale - každý plátek zastupuje jedno z písmen hebrejské abecedy (a to přesně podle jejich 3 druhů = 3 matky, 7 dvojitých a 12 jednoduchých) - tato růže - růžice se potom používá v praktické magii pro tvorbu sigil žádaných entit - andělů, démonů apod. Uprostřed růžice je ještě malý zlatý kříž s prostou rudou růží - symbol hmoty a ducha, vykoupení, Krista a Marie, muže a ženy, falu a kteis. Jako celek mají všechny tyto symboly a znaky působit ve všech svých kvalitách i samy o sobě příznivě na pozorovatele či nositele tohoto kříže.
 
J: Myslíš, že je možné, že ty egyptské prvky božstev vnesl do tohoto kříže třeba A. Crowley?

T: Nevím, kdo ten kříž tvořil; ale určitě to má v Crowleyho nauce svůj význam. Třeba ta knížka, o které jsme se bavili, ta popisuje skryté principy egyptských božstev, magické formule…takže určitě Crowley to znal a nějak s tím pracoval.

J: Jaké myšlenky a nauky rosekruciánství později převzal Hermetický řád Zlatého Úsvitu?

T: To je otázka, které se vyhnu, protože neznám ten řád natolik, abych odpověděl fundovaně, takže po tom si budeš muset zapátrat sama….Já bych jako řekl, že se spíš víc liší od původního rosekruciánství, než že je mu podobné. Je tam určitě odklon už velký - i to, jak to bylo předáno Wescotovi, jak to všechno získal je taková prapodivná legenda …takže určitě dobrý religionistický výzkum by byl srovnat v čem skutečně se drží toho klasického  rosekruciánství či původních idejí a naopak, v čem se od nich úplně liší. První věc, co mě napadá je třeba křesťanský přístup -  rosekruciánství je vlastně křesťanství, trošku jiné, posunuté, ale furt ideově a duchovně křesťanská nauka a Golden Dawn není křesťanský řád, takže v tomhle  bude velký posun. Zase symbolika, ta třeba ano, používají kříž s růží, takže v tomhle třeba. Takže výzkum...neznám ten řád tak, abych pořádně odpověděl.

J: Já jsem ráda alespoň za nějakou odpověď.

J: Jaká stěžejní díla by jsi mi doporučil k mé bakalářské práci?

T: Na to, že české země jsou s rosekruciánstvím klasickým hodně spjaty, tak tady zase tolik literatury není. Jsou zmínky v mnoha knížkách, ale jsou hodně takové povrchní. V první řadě doporučuju základní čtivou studii o celém fenoménu - Christopher McIntosh: "Rosenkruciáni - Historie, mytologie a rituály okultního řádu", vydal Trigon. To je prostě dobrá studie, historie, symboly, všechno to je základ, asi v češtině nejlepší. Potom určitě doporučuji, kvůli pochopení klíčových dějinných, ideových i hermetických kontextů, velmi obsáhlé dílo - Karl R. H. Frick: "Osvícení v tradici gnosticko-teosofických a alchymicko-rosenkruciánských tajných společností do konce 18. století", vydala Akademia. Je to strašně tlustá bichle. Ale pro ty dobové věci to bude dobrý. Samozřejmě zásadní jsou pramenné texty na nichž rosekruciánství vzniklo: "Fama", "Confessio" a "Svatba“; ty jsou dostupné na internetu, to si určitě přečti, ale nenapoví ti moc k tomu praktickýmu rosekruciánství, spíše to jsou takové náročné společensko-duchovně-politické úvahy, každý je zajímavý a úplně jiný, ale stojí za to. Velmi zajímavé jsou potom "Tajné figury Rosekruciánů ze XVI. a XVII. století", které dlouhou dobu kolovaly mezi různými hermetiky a hermetickými společnosti, řády jako zednáři, byly tedy dlouho opravdu tajné a nebyly zveřejněny. Ale konečně vyšly knižně i v češtině, bohužel s mnoha tiskovými chybami, ale je to komplet – překlady, velké obrazové tabule. Tajné figury jsou fascinujícím čtením a hlavně ohromujícím vizuálním zážitkem. Doporučuji velmi. Také bude spousta článků různě rozesetých v časopisech, třeba Logos. Malvern vydal „Odkaz bratrstva zlatého a růžového kříže“, což je soubor historických studií a také praktických textů, se kterými asi pracoval jeden zaniklý RC řád, jsou tam alchymistické návody konkrétní, se spoustou ingrediencí, co se mají použít, jak se vyrábí Kámen mudrců či vyrábí některé magické předměty, velmi zajímavá věc, obávám se ale, že pro současného člověka hodně těžce srozumitelná. To je asi tak, co mě z knih napadlo.

J: Děkuji za rady, jak ohledně literatury, čemu se mám věnovat. Já myslím, že jsme u konce…

T: Není zač, rádo se stalo…

......................................................................